Jak nás ovlivňují přírodní katastrofy

06/172015

Přírodní katastrofy nás zasahují už řadu let a bude tomu tak i nadále. Proto by se lidé o ně měli více zajímat, sledovat pořady s přírodními katastrofami a sledovat tak, proč se takové katastrofy dějí, jak probíhají a jak popřípadě postupovat, pokud taková situace nastane. Měli by se také více zapojovat do akcí a událostí na pomoc postiženým oblastem, už i z důvodu, že sami nemohou vědět, kdy je něco takového postihne, a budou pomoc ostatních potřebovat.

Já osobně si pamatuji, když tsunami postihlo jižní Asii a sama jsem tenkrát ve svých 11 letech chtěla tamějším obyvatelům nějak pomoci. Koupila jsem proto pracovní rukavice a společně s rodiči jsme je poslali organizaci, která pomáhala postiženým oblastem. Měla jsem z toho velikou radost a tuto maličkost by měl v takové situaci udělat každý z nás.

Co se týče obrany proti přírodním katastrofám, neexistují podle mého názoru takové prostředky, aby se jim dalo zcela zabránit. Je jen na výzkumu, aby vymyslel takové technologie, které nás budou před katastrofou včas varovat a informovat.

Hurikán Katrina

06/152015

Hurikán Katrina patří k největší přírodní katastrofě způsobené atlantickým oceánem. V srpnu roku 2005 způsobil obrovské škody na jihu Spojených států Amerických.

Již 27. srpna 2005 nařídilo město New Orleans nepovinnou evakuaci, kvůli hurikánu, který se přehnal přes Floridu. Při evakuaci opustilo své domy 80% populace. Zbylých 20% zůstalo ve svých domech, kde hurikán Katrina 29. srpna 2005 udeřil. Zničil celé město, přinesl silný déšť a následné záplavy.

Voda na některých místech dosahovala až 7 metrů. Následující den začala voda a vítr ustupovat a zjišťovaly se tak první škody, které tato katastrofa způsobila. Náklady na opravy byly vyčísleny na 10 až 25 miliard dolarů, bohužel byly i ztráty na životech, kolem 1800.

Tato katastrofa vyvolala spoustu názorů. Katolický biskup Gerhard Wagner ji označil za boží trest za sexuální hříchy obyvatel města. Hurikán se tak prý pomstil svým občanům a zničil veškeré nevěstince, noční kluby a interrupční kliniky. Později musel pod tlakem papeže Benedikta XVI. ze své funkce rezignovat. Evangelický pastor John Hagee naproti tomu tvrdil, že hurikán zasáhl z důvodu plánující akce v New Orleans a to akce Gay pride, což je průvod oslavující homosexuály. Později potvrdil, že se k této události neměl vyjadřovat, jelikož nikdo nemůže znát úmysly Boha.

Obrana proti přírodním katastrofám

06/142015

Přírodním katastrofám nejde a nejspíš nikdy nepůjde zcela zabránit. Můžeme se proti nim jen chránit pomocí technologií, které je identifikují a včas nás varují. Existuje však řada prevencí, které nás mohou před menšími hrozbami chránit nebo nám pomáhají nahnat čas.

Jedním ze základních opatření je rozhlasový systém ve městě či obci. Výstražná siréna by měla obyvatele včas varovat před potenciální hrozbou. Další prevencí je znatelnost povodňových zón a tomu přizpůsobená výstavba budov.

Mezi technické opatření vůči povodním patří stabilizace koryt, ochranné hráze, protipovodňové stěny, které byly stavěny v Praze při povodních roku 2002 a 2013.

Vlny Tsunami

06/142015

Asi jedna z nejznámějších přírodních katastrof je vlna tsunami. Je to série několika vln jdoucích po sobě, které dosahují obrovských výšek. Takové vlny tsunami jsou zapříčiněny pohybem litosférických desek a následným zemětřesením. Mohou ale také vzniknout pádem meteoritu do oceánu nebo sesuvu velkého množství půdy do vody.

Vlny tsunami mohou dosahovat výšek až 200 metrů. Takové vlny pak zaplaví přímořské oblasti a mají katastrofální následky. Způsobují obrovské hmotné a materiální škody a oběti na životech.

Předchůdcem takové vlny je tedy zemětřesení, pád meteoritu nebo sesuv půdy do oceánu. Poté se začnou tvořit malé vlny, po kterých následuje dočasný ústup vody z pobřeží, a pak nastupují vlny tsunami. Mohou mít mezi sebou velké intervaly (10 – 45 minut) a každá vlna může mít jinou výšku a jinou sílu podle toho, kde se vlny lámou, do čeho cestou narazí apod.

Ochrana před touto vlnou v dnešní době v podstatě neexistuje. Jedinou možnou záchranou je sledování pobřežní hladiny a včasná evakuace. To má za úkol PTWC (Pacific Tsunami Warning Center), což je v dnešní době jeden z nejlepších systémů na sledování přírodních katastrof. Systém využívá měření seismografů (sledování pohybu litosférických desek) aměření mareografů, které sledují výkyvy vodní hladiny. Dále existují systémy jako CREST nebo THRUST, které fungují podobně.

Problémem obrany proti tsunami je v dnešní době hlavně nepřipravenost ohrožených obyvatel. Během aktivit všech systémů vzniká spousta planých poplachů a tak obyvatelé ohrožených oblastí na ně nekladou takový důraz.

Další typy katastrof

06/132015

Katastrof je samozřejmě mnohem více druhů. Co do jejich příčin jsou některé na pomezí, zda jsou způsobeny přírodou, náhodou či člověkem. Obvykle se jedná o komplexní typy katastrof, které mají celou řadu příčin. Typickým příkladem jsou povodně. Prvotní příčina je sice přírodní. Většinu škod si člověk způsobí sám budováním svých obydlí, cest a ekonomického zázemí v záplavovém území. Také intenzivní zemedělství a zásahy do krajiny obvykle násobí ničivou sílu povodní.

Povodeň

Povodeň patří mezi nejčastější přírodní katastrofy. Dochází k nim při velkém dešti nebo také proražení hráze či vylití vody z koryta řek. Takové povodně zasáhli i naší zemi, jako například v roce 2002 nebo naposledy v roce 2013.

Požár

Požár je další nejčastější přírodní katastrofou. Bývá vyvolán buď přírodou (zásah bleskem) nebo lidskou činností, ať už záměrnou nebo nechtěnou, nebo může dojít k tzv. samovolnému vzplanutí. Požár tak každoročně zničí stovky lesů, domů, pozemků atd.

Hladomor

Hladomoru většinou předchází jiná katastrofa, například válka nebo období sucha, kdy dochází k nedostatku surovin a přirozené potravy. Může mít za následek značné podvyživení nebo dokonce smrt.

Epidemie a pandemie

Epidemie je označení pro šíření určité nemoci ve velkém měřítku. Nemoc zasahuje veškerou populaci, její následky nemusí být smrtelné. Takovou nejčastější nemocí bývá chřipka, která často vyvolává epidemii kvůli mutaci virů. Šířením epidemie ve větším měřítku se říká pandemie.

Kobylky

Kobylky mohou být dalším předchůdcem hladomoru. Dochází totiž tak k přemnožení určitého druhu sarančat, které se pak shlukují ve velkém roji a požírají veškerou vegetaci, na kterou po cestě narazí. Útočí tak převážně na vinice, louky, pole a díky nim nastává značná neúroda. Nedostatek surovin pak může zapříčinit zmíněný hladomor. K sarančím náletům dochází převážně na africkém kontinentu.

Nejčastější meteorologické katastrofy

06/122015

Meteorologické katastrofy patří k těm absolutně nejčastějším, se kterými se člověk může setkat. Ačkoliv po celou historii lidstva se pokoušíme poručit větru a děšti, tak se to doposud nepodařilo. Meteorologické katastrofy se dají předpovídat mnohdy jenom velmi krátkou dobu dopředu a je tudíž i velmi obtížné se na ně jakkoliv připravit. V tomto článku bychom rádi zmínili ty nejčastější.

Blizard

Blizard je silný vítr, který přesahuje rychlost 55 km/h a je doprovázen silným sněžením. Způsobuje dopravní kolapsy na silnicích a tratích, výpadky elektřiny, námrazu apod. Blizardy se vyskytují převážně v Severní Americe, v České republice se mluví spíše o sněhových bouřích.

Tornádo

Tornádo je silný vítr, který rotuje ve spirále. Alespoň jednou za své existence se dotkne zemského povrchu, kdy se pak začne pohybovat ve směru proudícího vzduchu. Na zemi ničí veškeré hmotné věci, způsobuje značné materiální škody a další pohromy.

Hurikán

Hurikán a tropická bouře představují bouřku, která má ovšem větší množství srážek a větší ničivou sílu. Způsobuje prudký vítr, povodně a je nebezpečný i na moři, kde vytváří vlny.
Dalšími meteorologickými katastrofami jsou bouřka, krupobití, horko, sucho, extrémní mráz atd.

Co je to přírodní katastrofa?

06/102015

Samotné slovo katastrofa pochází z řeckého kata-strofé a znamená: zvrat, zničení. Katastrofa je událost, kdy je postižena společnost nebo příroda díky lidskému chování či přírodní aktivitě.

kat0

Měřítko postižení je ve většině případů představováno ohrožením bezpečí či našich životů. Podle definice Interpolu je charakteristická svým rozsahem škod nebo velkým počtem obětí. Lidé si většinou myslí, že za příčinou přírodních katastrof jsou astronomické jevy či dokonce zásah z hůry, ale tyto katastrofy nebyly nikdy ničím takovým vědecky doloženy.

Je to pouhá shoda náhod, které na sebe navazují a někdy přivodí katastrofické následky.

kat1

Katastrofy rozlišujeme podle důsledků, a to na ekologické a humanitární, nebo podle příčin, kam patří katastrofy přírodní a antropogenní, které jsou způsobeny člověkem.

  • Ekologická katastrofa je stav, kdy se do přírody dostane nežádoucí látka, která změní celé její fungování a ohrožuje životy tamějších obyvatel. Příkladem takové katastrofy je únik ropy do moře, či invaze nebezpečného druhu. Mezi ekologické katastrofy lze řadit i zásah člověka do přírody, například stavbou domu, hráze, přehrady atd.
  • Humanitární katastrofa nastává tehdy, kdy jsou ohroženy životy velké skupiny lidí.

Povodně 2002 v Evropě

06/092015

Povodně 2002 byla jedna z největších přírodních katastrof v České republice. Zasáhla tak téměř celou republiku a většinu okolních států. Právě tuto dimenzi si už dnes málokdo uvědomuje.

Příčinou povodní bylo veliké množství srážek. Přibližně dva dny v kuse vydatně pršelo a díky tomu stoupla hladina řek. Voda se vylévala z koryt a zaplavovala tak veškeré oblasti u vody. Povodeň dosáhla svým rozsahem 50leté vody. Poté se počasí postupně uklidňovalo, ale o pár dní později srážky opět přibyly a strhla se průtrž mračen.

Voda tak dosáhla pětisetleté až tisícileté vody. Nejvíce se rozvodňovala hladina Vltavy, poté Labe, nakonec Ohře a Dyje. Záplavy trvaly přibližně 10 dní. Došlo k obrovským škodám, které byly vyčísleny na 73 miliard, 7 lidí dokonce přišlo o život. Nejvíce postiženými oblastmi byl Karlín a Holešovice.

O 11 let později došlo k povodním, které se také zapsaly do české historie. Stalo se tomu v květnu roku 2013, kdy příčinou velkého množství srážek stouply hladiny vod a zaplavily přilehlé části. Na tyto povodně byla naštěstí většina částí lépe připravena než v dřívějších letech, proto byly škody o něco menší.

Záplavy zasáhly i sousední Německo, Rakousko a Švýcarsko.

Tsunami 2004

06/072015

26. 12. 2004 seismograf zaznamenal dosud třetí nejsilnější zemětřesení na světě (9,3 Richterovy stupnice). Tento pohyb vyvolal vlnu tsunami, která zasáhla jižní Asii a část východní Afriky. Zanechala tak za sebou jednu z největších přírodních katastrof v dějinách lidstva.

Celá událost začala 26. 12. 2004 v 7:58 místního času, kdy seismograf zaznamenal pohyb tří litosférických desek – indické, australské a sundské. V některých částech došlo k takovým otřesům, že se země horizontálně vychýlila až o 11 m. Celá planeta se tak rozvibrovala o 1 cm. Zemětřesení, které trvalo až 10 minut, je zapsáno jako dosud nejdéle trvající zemětřesení. Vyvolalo vlnu tsunami, která jako první zasáhla oblast Indonésie a severní Sumatry.

Po zhruba 50 minutách postihla také Thajsko, po 2-3 hodinách Srí Lanku a Indii. Zasáhla i některé státy východní Afriky. Vlna při svém příchodu k pobřeží dosahovala až 17 metrů.

Celá katastrofa usmrtila přibližně 230 000 lidí ze 14 států. Našli se mezi nimi i turisté, 8 z České republiky. Největší počet úmrtí je zaznamenán v Indonésii, kde počet mrtvých vystoupl na 130 736 lidí. Mezi další státy patří Srí Lanka (35 322), Indie (12 405) a Thajsko (5 395). V Jihoafrické republice tsunami usmrtila 2 lidi.