Vlny Tsunami

Asi jedna z nejznámějších přírodních katastrof je vlna tsunami. Je to série několika vln jdoucích po sobě, které dosahují obrovských výšek. Takové vlny tsunami jsou zapříčiněny pohybem litosférických desek a následným zemětřesením. Mohou ale také vzniknout pádem meteoritu do oceánu nebo sesuvu velkého množství půdy do vody.

Vlny tsunami mohou dosahovat výšek až 200 metrů. Takové vlny pak zaplaví přímořské oblasti a mají katastrofální následky. Způsobují obrovské hmotné a materiální škody a oběti na životech.

Předchůdcem takové vlny je tedy zemětřesení, pád meteoritu nebo sesuv půdy do oceánu. Poté se začnou tvořit malé vlny, po kterých následuje dočasný ústup vody z pobřeží, a pak nastupují vlny tsunami. Mohou mít mezi sebou velké intervaly (10 – 45 minut) a každá vlna může mít jinou výšku a jinou sílu podle toho, kde se vlny lámou, do čeho cestou narazí apod.

Ochrana před touto vlnou v dnešní době v podstatě neexistuje. Jedinou možnou záchranou je sledování pobřežní hladiny a včasná evakuace. To má za úkol PTWC (Pacific Tsunami Warning Center), což je v dnešní době jeden z nejlepších systémů na sledování přírodních katastrof. Systém využívá měření seismografů (sledování pohybu litosférických desek) aměření mareografů, které sledují výkyvy vodní hladiny. Dále existují systémy jako CREST nebo THRUST, které fungují podobně.

Problémem obrany proti tsunami je v dnešní době hlavně nepřipravenost ohrožených obyvatel. Během aktivit všech systémů vzniká spousta planých poplachů a tak obyvatelé ohrožených oblastí na ně nekladou takový důraz.

Další typy katastrof

Katastrof je samozřejmě mnohem více druhů. Co do jejich příčin jsou některé na pomezí, zda jsou způsobeny přírodou, náhodou či člověkem. Obvykle se jedná o komplexní typy katastrof, které mají celou řadu příčin. Typickým příkladem jsou povodně. Prvotní příčina je sice přírodní. Většinu škod si člověk způsobí sám budováním svých obydlí, cest a ekonomického zázemí v záplavovém území. Také intenzivní zemedělství a zásahy do krajiny obvykle násobí ničivou sílu povodní.

Povodeň

Povodeň patří mezi nejčastější přírodní katastrofy. Dochází k nim při velkém dešti nebo také proražení hráze či vylití vody z koryta řek. Takové povodně zasáhli i naší zemi, jako například v roce 2002 nebo naposledy v roce 2013.

Požár

Požár je další nejčastější přírodní katastrofou. Bývá vyvolán buď přírodou (zásah bleskem) nebo lidskou činností, ať už záměrnou nebo nechtěnou, nebo může dojít k tzv. samovolnému vzplanutí. Požár tak každoročně zničí stovky lesů, domů, pozemků atd.

Hladomor

Hladomoru většinou předchází jiná katastrofa, například válka nebo období sucha, kdy dochází k nedostatku surovin a přirozené potravy. Může mít za následek značné podvyživení nebo dokonce smrt.

Epidemie a pandemie

Epidemie je označení pro šíření určité nemoci ve velkém měřítku. Nemoc zasahuje veškerou populaci, její následky nemusí být smrtelné. Takovou nejčastější nemocí bývá chřipka, která často vyvolává epidemii kvůli mutaci virů. Šířením epidemie ve větším měřítku se říká pandemie.

Kobylky

Kobylky mohou být dalším předchůdcem hladomoru. Dochází totiž tak k přemnožení určitého druhu sarančat, které se pak shlukují ve velkém roji a požírají veškerou vegetaci, na kterou po cestě narazí. Útočí tak převážně na vinice, louky, pole a díky nim nastává značná neúroda. Nedostatek surovin pak může zapříčinit zmíněný hladomor. K sarančím náletům dochází převážně na africkém kontinentu.