Přírodní katastrofy nás zasahují už řadu let a bude tomu tak i nadále. Proto by se lidé o ně měli více zajímat, sledovat pořady s přírodními katastrofami a sledovat tak, proč se takové katastrofy dějí, jak probíhají a jak popřípadě postupovat, pokud taková situace nastane. Měli by se také více zapojovat do akcí a událostí na pomoc postiženým oblastem, už i z důvodu, že sami nemohou vědět, kdy je něco takového postihne, a budou pomoc ostatních potřebovat.
Já osobně si pamatuji, když tsunami postihlo jižní Asii a sama jsem tenkrát ve svých 11 letech chtěla tamějším obyvatelům nějak pomoci. Koupila jsem proto pracovní rukavice a společně s rodiči jsme je poslali organizaci, která pomáhala postiženým oblastem. Měla jsem z toho velikou radost a tuto maličkost by měl v takové situaci udělat každý z nás.
Co se týče obrany proti přírodním katastrofám, neexistují podle mého názoru takové prostředky, aby se jim dalo zcela zabránit. Je jen na výzkumu, aby vymyslel takové technologie, které nás budou před katastrofou včas varovat a informovat.