Katastrof je samozřejmě mnohem více druhů. Co do jejich příčin jsou některé na pomezí, zda jsou způsobeny přírodou, náhodou či člověkem. Obvykle se jedná o komplexní typy katastrof, které mají celou řadu příčin. Typickým příkladem jsou povodně. Prvotní příčina je sice přírodní. Většinu škod si člověk způsobí sám budováním svých obydlí, cest a ekonomického zázemí v záplavovém území. Také intenzivní zemedělství a zásahy do krajiny obvykle násobí ničivou sílu povodní.
Povodeň
Povodeň patří mezi nejčastější přírodní katastrofy. Dochází k nim při velkém dešti nebo také proražení hráze či vylití vody z koryta řek. Takové povodně zasáhli i naší zemi, jako například v roce 2002 nebo naposledy v roce 2013.
Požár
Požár je další nejčastější přírodní katastrofou. Bývá vyvolán buď přírodou (zásah bleskem) nebo lidskou činností, ať už záměrnou nebo nechtěnou, nebo může dojít k tzv. samovolnému vzplanutí. Požár tak každoročně zničí stovky lesů, domů, pozemků atd.
Hladomor
Hladomoru většinou předchází jiná katastrofa, například válka nebo období sucha, kdy dochází k nedostatku surovin a přirozené potravy. Může mít za následek značné podvyživení nebo dokonce smrt.
Epidemie a pandemie
Epidemie je označení pro šíření určité nemoci ve velkém měřítku. Nemoc zasahuje veškerou populaci, její následky nemusí být smrtelné. Takovou nejčastější nemocí bývá chřipka, která často vyvolává epidemii kvůli mutaci virů. Šířením epidemie ve větším měřítku se říká pandemie.
Kobylky
Kobylky mohou být dalším předchůdcem hladomoru. Dochází totiž tak k přemnožení určitého druhu sarančat, které se pak shlukují ve velkém roji a požírají veškerou vegetaci, na kterou po cestě narazí. Útočí tak převážně na vinice, louky, pole a díky nim nastává značná neúroda. Nedostatek surovin pak může zapříčinit zmíněný hladomor. K sarančím náletům dochází převážně na africkém kontinentu.